Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Informační servis Centra papírových modelů z.s.

Moderátor: JOK

Uživatelský avatar
Standa F.
Administrátor
Příspěvky: 1206
Registrován: pon 5.12.2011 16:02
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Standa F. »

Na akci v Neratovicích tuto sobotu 21. 11. 2015 proběhlo Setkání členů CPM, které probíralo jeden velmi složitý bod: nalezení nového a životaschopného pravidla pro zařazení soutěžních modelů do oborových kategorií Malá architektura (MA) nebo Velká architektura (VA).

Největší potíže se zařazením totiž způsobují modely, které jsou na pomezí obou kategorií: dvojdomky, kostely a chrámy, lidové a zemědělské stavby, malá nádraží, zámečky apod. Na Setkání jsem přislíbil, že vyhrabu staré dokumenty z díla "otce-zakladatele" Vaška Jančaty, jak jsme to kdysi s kategoriemi MA/VA mysleli, a zda by nestačilo se vrátit "ke kořenům".

No... hmm... mám před sebou Přílohu stanov CPM č. 1 z června 2002, která definuje Pravidla pro soutěžní posuzování papírových modelů. Odstavce 2.6.2.1 a 2.6.2.2 definují oborové kategorie MA a VA velmi stručně - cituji:

MA - malá architektura = jednotlivé stavby nečlenitého vzhledu.
VA - velká architektura = stavební komplexy a jednotlivé stavby značně členitého vzhledu.


To je vše. Tak snadné to kdysi bylo 8-) - toto mají pamětníci namontováno v hlavách a víceméně s tím vystačíme dodnes. Vybavuji si, že třeba složitější kostely a chrámy spadávaly do VA, čili i třeba náš tolik oblíbený chrám sv. Víta.

Všimněte si, že obě stručné definice z dávnověku Pravidel CPM obsahují slovo "členitý" - v něm je totiž zakopán pes. Členitost má velký vliv na výsledek hodnocení. Pokud se členitost pomine, stane se běžně toto:

- Jednoduchý stateček (statek s více budovami = automaticky VA) se členitostí 4 spadne k Týřovům a MPR.
- Chrám sv. Víta (kostel = automaticky MA) se členitostí 15 spadne mezi houf kapliček, které mají členitost cca 5.

Jednoduché řešení neexistuje. Kdyby existovalo, třicítka zkušených a vzdělaných palic na Setkání by ho jistě během pěti minut našla. Ovšem nenašla. Ani po hodině a půl.

Jak to s odstupem dne vidím a dávám téma k pokračující diskusi zde:

:arrow: A) Možno ponechat stávající členění s tím, že bude existovat psaný soupis precedentů - pokusy o něj byly činěny na tomto DF zde a již dříve na starém DF zde. Čili skupina rozhodčích spolu s hlavním rozhodčím akce si svým kolektivním věděním vybaví, že třeba chrám tohoto typu spadne do VA a tenhle selský dvojdomek do MA.
- Možno dále aktualizovat a doplňovat soupis precedentů a udržovat jej živý a platný.
- Stručná definice MA/VA v Pravidlech by se ponechala, v jednoduchosti je krása.

:arrow: B) Poprosím Honzu Bruthanse, aby zde nastínil svůj návrh ze sobotního Setkání.

:arrow: C) Jelikož ani dinosauři neexistovali věčně, na základě popíchnutí polského kolegy jsem na Setkání navrhl vpravdě "revoluční" :twisted: nápad - sloučit MA a VA. Ovšem prosím pěkně, jen pro prvotní přejímku modelů a jako TEST na nějaké menší neligové akci, kde nebude 200 modelů domečků. Moje představa narychlo upečená v hlavě během Setkání je tato:

- Na akci bude pro přihlašování jedna jediná kategorie pro domečky a budovy: ARCHITEKTURA (jistěže nadále členěná do věkových kategorií), ovšem vítězové pak budou rozděleni do MA a VA.

- A včil to přijde - tým inteligentních rozhodčích upřeně a uhrančivě kouká na stůl plný domečků a kostelů. Vezme mačetu a mocným máchnutím skupinu modelů (i stůl pod nimi) rozšmikne na dvě - na MA a VA. Klíčem máchnutí meče bude ona milovaná ČLENITOST. Členitost je do značné míry univerzální položkou v hodnocení a je jen v menší části ovlivněná modelářem - špatně slepený zámek bude mít členitost 15 a skvěle slepený tentýž zámek bude mít také členitost 15 (anebo o chlup vyšší, pokud modelář dodělá např. plastické detaily).

- Kde bude končit hranice MA a kde bude začínat VA? Na to bychom museli teprve přijít - třeba na malé testovací akci a pak na větší testovací akci.

Začal bych např. hraniční členitostí 10:

- Modely se členitostí 1-9 => MA
- Modely se členitostí 10-20 => VA


Všechny modýlky jednotlivých staveb typu kapličky a domečky spadnou členitostí pod 10. Složitější hrady a MPR budou výše ve VA. Podrobnější propočet členitosti by se musel provést jen u hraničních modelů - napočítáte výskyt typových dílů drobnější povahy, které vystupují ze základního korpusu modelu a dle jejich počtu model zařadíte.

- Modely máme nyní rozděleny do MA/VA jako vždycky a nyní je už tým rozhodčích oboduje, jak je zvyklý - pokud by šlo (hypoteticky, časem) o mistrovskou akci, oboduje se detailně dle Pravidel. Pokud by šlo (při testu) o běžnou nemistrovskou akci, ohodnotí se zrychleným poučeným "líbí- nelíbí".

Výhody:
- Kategorie MA a VA budou nadále zachovány. Vzniknou ale až při hodnocení.
- Zjednodušení přejímky: přejímací komisaři nebudou muset dumat, zda tenhle kostel není náhodou VA => prvotní kategorie bude jediná: A

Možné potíže:
- Borec se chystá ovládnout kategorii MA se supervymakaným kostelíkem - ovšem díky vysoké členitosti spadne do VA, kde už tak excelovat nemusí a může propadnout frustraci a náladám masového vraha. Ovšem díky právě oné vysoké členitosti, která má zásadní vliv na výsledek bodování, se může dobře umístit i ve VA.

Obětavý Martin Svoboda se nabídl, že by tento nový způsob rozřazení MA/VA vyzkoušel na jedné menší akci... Martine? ;)

Přátelé, díky za názory.
jbb
Příspěvky: 199
Registrován: pát 20.1.2012 21:41

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od jbb »

B) Do MA náležejí jednotlivé objekty.
Tedy: Jedna stavba, případně soubor dvou staveb, pokud z vnějšího pohledu není zásadní rozdíl mezi těmito stavbami...
...například - obdélníkový dům se stodolou pod jednotnou střechou (průběžný hřeben) = MA
vs. dům s přiléhající stodolou s jiným typem střechy (tvar, výška hřebene) = VA

Dále do MA náleží objekty se samostatnou částí, která je ovšem obvykle pevnou součástí stavby, případně objekty s drobnou stavbou (do cca 10% výměry hlavního objektu), která může být pevnou součástí staby
Tedy: Kostel se samostatně stojící zvonicí = MA. Nádraží s kioskem = MA. Venkovský dům s kadiboudou = MA.
vs. Nádraží se skladištěm = VA.
Uživatelský avatar
Jirka Z.
Příspěvky: 720
Registrován: úte 24.1.2012 12:45
Bydliště: Praha

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Jirka Z. »

Do dvou do noci jsem psal komentář, a když jsem ho chtěl odeslat, tak po mě fórum chtělo opětovné přihlášení a celý text skončil v propadlišti dějin. Takže znovu. Pár bodů, postřehů, připomínek nebo jak to chcete nazvat.

- Jak již zaznělo na sobotním setkání – brát si v Polsku vzor v organizaci kategorie architektury není dobrý nápad. Modeláři v Polsku jsou zaměřeni primárně na techniku, což se dá dobře ukázat i na letošních nově vydaných modelech velkých polských nakladatelství. 99,9% nových modelů je technika. Takže souhrnná kategorie architektury na polské soutěži je logická – těch modelů se schází minimum. U nás je naopak kategorie architektury tou stěžejní, které se věnuje velká část české papíro-modelářské populace.
- Přihlašování modelů do jedné kategorie, kterou rozdělí rozhodčí podle bodů za členitost? Podle mne akorát cesta do pekla. Tím pádem hodnocení této kategorie mohou dělat jen proškolení rozhodčí znalí mistrovského bodování. Takže za prvé – jezdí takových osob dostatečný počet na každou soutěž, včetně těch menších? Čistě hypotetický příklad – hranice MA vs. VA bude 10 bodů. Skupina rozhodčích na jedné soutěži dá modelu za členitost 11 bodů a bude tak lízat paty hradům ve VA. Umíme zcela bez jakékoli pochybnosti a se 100% jistotou říci, že zcela jiná skupina rozhodčích na další soutěži bude hodnotit naprosto stejně, nedá modelu 10 bodů a neudělá z něj „nejlepší“ model kategorie MA?
- Na setkání jsem nadhodil otázku, kolika modelů se tohle vůbec týká. Doufám, že si alespoň někdo prošel modely na výstavě, aby věděl, o čem se vůbec mluví. Na soutěži v MA a VA bylo odhadem 40 modelů. Z toho byly podle mne špatně zařazeny přesně dva modely – ve VA se objevila historická vystřihovánka kostela a Průmyslový palác, tyto modely by podle mého názoru měly spadnout do MA. Jeden model navíc, Petřínská rozhledna, byla již při hodnocení zcela správně přesunuta z VA do kategorie MA.
- Tím se dostávám k jádru pudla – má smysl vést tyto naprosto nesmyslné a liché debaty? I ta sebelepší a sebedetailnější definice modelů nezabrání nejasnosti v úvodním přihlašování. Pokud bude model přihlášen do špatné kategorie, má rozhodčí několik možností. V tichosti model ve špatné kategorii ohodnotí. Model vyškrtne, protože je ve špatné kategorii. A nebo prostě model přesune do správné kategorie, protože je to jeho právo model při chybném zařazení přesunout. A zas tolik práce nám to nedá. Pokud pak narazíme na nějaký model, který je komplikovanější, co nám brání se „svolat“ a udělat krátkou poradu na téma zařazení modelu? Zase tolik času to nezabere a je to jednodušší než vymýšlet právnické definice kategorie, tím akorát zkomplikujeme modelářům přehlednost kategorie.
- Co se týká modelů, tak je prostě a jednoduše nutné, aby si každý modelář sám vyhodnotil situaci. Chci stavět, co mě baví? Super, tak si to postavím, vezmu na soutěž a prostě musím brát v úvahu, že tam bude lepší model, který mě porazí. Lepím modely, abych vyhrával soutěže? Tak musím lepit modely, které v konkurenci uspějí. A prostě se musím smířit s tím, že kostelík slepitelný za 24 hodin hold katedrálu, kterou zkompletovat trvá měsíce, neporazí.
- Teď to vezmu z druhé roviny, kvůli které debaty vznikly. Polské modely kostelů bez větších problémů poráží české modely. Ano, tak to prostě je. Modely jsou složitější a při stejném měřítku i „větší“. Ale to je už ze samé podstaty zemí. V katolickém Polsku je kostel velký jak „dojný skot“ v každé druhé vesnici, zatímco u nás jsou skoro v každé vesnici kostely – romantické, malebné, ale v porovnání s Polskem diametrálně menší. A tomu přesně odpovídají i modely.
- Ad absurdum – odsouhlasíme si, že velké kostely budou spadat do VA. To bude neoddiskutovatelný precedens. Takže za rok se na setkání budeme hádat třeba na téma lodí? Protože někdo přijde s tím, že jednoduchá plachetnice nebo ponorka (tedy v podstatě trubka s minimem výstupků) nemůže porazit polskou bitevní loď, jejíž paluba je „oježená“ spoustou zbraní a nástaveb. Vždy budou v jednotlivých kategoriích modely, které už z podstaty své stavební složitosti budou mít navrch nad ostatními. Narychlo mě napadá třeba vozy F1 v MDT, polské tanky v PT, vůz s modelově ztvárněným podvozkem oproti krabičce v MT. A tak by se dalo pokračovat. Pokaždé na každé soutěži se najde řada lidí, kteří se budou cítit rozhodnutím rozhodčích poškozeni, protože ten jejich model je určitě lepší než nějaký jiný. „Ale ten … co to hodnotil, byl jako asi slepej, že to neviděl…“

Takže trochu shrnutí mých tlachů závěrem, tedy co tím chtěl autor říct:
- Nedělejme z modelářů primárně idioty, kteří bez přesné definice neumí model zařadit do správné kategorie. Drtivá většina modelů architektury se dá podle citu správně zařadit i se současným výkladem, tedy MA je samostatná stavba, případně s nějakým funkčním doplňkem (kadibouda, zvonice…). VA je soubor staveb. Tečka.
- 99,9% modelářů takovéto rozdělení pochopí. Kdo to nepochopí a zařadí model chybně, ten mohou při hodnocení rozhodčí přesunout.
- Zapisovat architekturu jako jednu kategorii a rozdělení dělat na základě bodů za členitost je krok zcela chybným směrem. Pouze přinese další zbytečné debaty a dohady, proč je tenhle model ohodnocen zrovna takhle a támhletem je jinak. Bodování není samospasitelné řešení, které by vyléčilo všechny bolesti hodnocení soutěží.
- Chci lepit pro radost a občas se zúčastnit soutěže? Tak lepím a neřeším, jak na soutěži dopadnu (třeba LKT – slepím letadlo od Betexy a na menší soutěži i vyhraju, ale na větší, kde se sejdou tři modely o Hala, prostě nemám šanci – takový je život). Chci soutěže vyhrávat? Tak musím lepit takové modely, které prostě tvoří špičku své kategorie. Chci lepit jednoduché modely a přesto vyhrávat, tak si musím založit vlastní akci a být jediným účastníkem.
- Naše soutěže mají trochu analogii se sportem. Třeba v tenise jsou vítězové turnajů také neustále poměrně stejní lidé. Jen občas se stane, že někdo najednou zazáří a dostane se na turnaji někam vysoko. A o některých tenistech se třeba nebude v souvislosti s vítězstvím mluvit nikdy. Stejně tak když se u nás postaví na soutěž třeba nějaký dobře slepený statek ve VA. Když se sejdou špatně sestavené nebo hodně jednoduché modely hradů, může je směle porazit. Když se ale objeví dobře slepený hrad, tak prostě nemá šanci. A může si myslet cokoli o nespravedlnosti zařazení do kategorie.
- Pokud tedy chceme udělat nějaké upřesnění, tak odsouhlasme, co navrhoval Honza už v sobotu (viz text výše). Ale ani tyto definice nejsou samospasitelné. Statek se sýpkou nebo sušárnou. Je MA, protože se jedná o malé přístavky nebo VA, protože tyhle stavby nebývají nikdy pevnou součástí stavby? Podobných příkladů se dá najít více.

Jirka Z.
Konopka
Příspěvky: 169
Registrován: stř 18.2.2015 20:18

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Konopka »

Ačkoliv jsem se předmětné diskuse v Neratovicích nezúčastnil, velice pochybuji, že by se příliš lišila od té původní na setkání rozhodčích v Polici n.M. a tak si myslím, že jsem o nic zásadního nepřišel. V rozporu s přívlastky "malá" a "velká" se tu rozebírá členitost architektury. Já bych se ale vrátil k původním významům slov "malá" a "velká", u kterých rozhoduje velikost a ne přece nějaká členitost! Od toho bych pak vyvodil úplně jiné "rozškatulkování" modelů architektury a sice podle velikosti. Takže tady je má celkem triviální (možná pro mnohé složitá a hlavně totálně neakceptovatelná) varianta:
model, který bude mít rozměry A4 (tj. zaokrouhleně 20x30 cm) a na výšku 25 cm je malý model. Bude-li jeden rozměr větší, pak pomocným kritériem by byl součet všech tří rozměrů. Hraniční hodnota by byla 75 (20+30+25). Takže když by se jednalo např. o model nějaké věže, mající základnu 10x10 a výšku 50, což představuje součet 70, byla by to MA. Obecně vycházím z toho, že malý model (i když bude propracovaný) prostě nepředstavuje tolik hodin práce, jako velký model, který už jen z titulu své velikosti bude mít v drtivé většině případů víc dílů než ten malý a tudíž byl pracnější. Považuji opravdu za absurdní, aby Chvalský zámek z ABC, který se vejde na pohlednici, soutěžil ve stejné kategorii jako Mariánská katedrála z Krakova, která se možná ani nevejde do kufru polského Fiatu. Určitě se zvednou protestní hlasy typu: "A to jako budou chodit rozhodčí s pravítkem, jo?" Těmto hlasům bych rád sdělil, že přeměření modelu zabere max. půl minuty a je hned jasno bez jakýchkoliv pochybností, zatímco nekončící diskuse nad členitostí mohou vést do hluboké noci a výsledek po několika desítkách minut bude stejný jako na začátku diskuse. Tak vážení, teď si běžte nasbírat kamení a pojďte "kamenovat Satana". :-) Pokud si při tom někdo z vás uvědomí, že v jednoduchosti je krása, budu rád.
Uživatelský avatar
Vojta Č.
Administrátor
Příspěvky: 1356
Registrován: pon 5.12.2011 16:28
Bydliště: Matka měst

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Vojta Č. »

A mně se to, co navrhuje Konopka, náhodou docela líbí. Malá budiž malá a velká budiž velká. Jednoduchý, jasný jak facka. To se neujme :D

Jinak jak už taky bylo x-krát řečeno, myslet si, že to s Chvalským zámkem, který se vejde na pohlednici, nandám krakovské katedrále, je naivní asi tak stejně jako stavět se s běžným osobním autem na start mezi okruhové speciály. Jsou hezký modely, jsou zajímavý modely, jsou modely, který mě bavěj stavět, a jsou "závodní" modely. Ve vzácném případě se to může protnout... Ses tim smiř.
Uživatelský avatar
kaktusak
Příspěvky: 2558
Registrován: sob 21.1.2012 10:39
Bydliště: Kyjov

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od kaktusak »

Já se přidávám taky k panu Konopkovi . Dokonce si myslím , že to měření nezabere vůbec čas . Přeměřovat se budou pouze " hraniční " modely . Pravidla se zveřejní a každý si model přeměří doma a zařadí do kategorie . No a pokud si nebude člověk při přejímce jistý tak vezme pravítko a během minuty nemá co řešit .
No a konečně získá název Malá a Velká architektura svůj význam .
Tapan
Příspěvky: 367
Registrován: ned 18.1.2015 16:19

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Tapan »

Zajímavá diskuze, páni rozhodčí. K poslednímu uvedenému nápadu - by mě zajímalo, jestli náhle nepřibude resize modelů :-)
Uživatelský avatar
Standa F.
Administrátor
Příspěvky: 1206
Registrován: pon 5.12.2011 16:02
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Standa F. »

Pravda je, že na velikosti záleží, jak praví dějiny čehokoli, ale přece jen bych se přikláněl k jiným vlastnostem modelu, než jen k velikosti potištěné plochy... rotunda vzrůstem malá či velká je pořád jenom rotunda - že, Jirko K. 8-) :

Obrázek
Uživatelský avatar
AmatER
Příspěvky: 623
Registrován: sob 21.1.2012 16:02
Bydliště: Marienbad
Kontaktovat uživatele:

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od AmatER »

Možná blbej dotaz ad nádraží se skladištěm = VA - nebylo by to už spíš diorama? ;) :mrgreen:
Uživatelský avatar
Daniel
Příspěvky: 1015
Registrován: úte 29.5.2012 8:27
Bydliště: České Budějovice

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Daniel »

Potom by se nabízelo tu hodnotu "zastavěného prostoru" stanovit pro měřítko 1:1 a naměřený údaj u modelu přenásobit udaným měřítkem. Jen si myslím, že to už se možná od jednoduchého řešení sune do jiného pekla. :?
Uživatelský avatar
FreeVoj
Příspěvky: 264
Registrován: ned 22.1.2012 15:18
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od FreeVoj »

Možné potíže:
- Borec se chystá ovládnout kategorii MA se supervymakaným kostelíkem - ovšem díky vysoké členitosti spadne do VA, kde už tak excelovat nemusí a může propadnout frustraci a náladám masového vraha. Ovšem díky právě oné vysoké členitosti, která má zásadní vliv na výsledek bodování, se může dobře umístit i ve VA.
Přesně tak... někdo např. bude chtít opanovat jak kategorii velké, tak malé architektury, ale dopředu vlastně neví, jestli neveze dva modely jen do kategorie jedné...

Naprosto souhlasím s Jirkou Z., hledat cestu, jak z tohoto problému ven? Čeští autoři a čeští modeláři prostě budou muset začít navrhovat a stavět takové modely malé architektury, aby byly konkurenční. A kam to povede - vznikne spousta krásných velkých modelů malé architektury :-)

Perlička na závěr - letos v polské Olešnici jsem se svým modelem Lipnice (v Neratkách druhé místo ve VA) získal až čtvrté místo v kategorii KB (kartonowe budowle) - lidičky podržte se - porazili mě 3 kostely :-D:-D:-D A přesto jsem domů nejel s prázdnou, získal jsem cenu za nejlepší model opevnění, přičemž tato kategorie vůbec nebyla původně vyhlášená...

Přestaňme regulovat, začněme být konkurenceschopní.
ouky
Příspěvky: 30
Registrován: sob 21.1.2012 12:41
Bydliště: Českobudějovicko

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od ouky »

Já vám nevím, nejsem k tomu moc kvalifikovaný, nicméně nedá mi nereagovat. Už jen ukázka té megarotundy z loňského MobilHobby ukazuje, že velikost modelu či jeho členitost nejsou rozumným řešením

Dle mého názoru ... a i po vzoru MDT a VDT mi přijde jako etalon vzít předlohu, tzn. jak velká je předloha modelu 1:1. Přece když si udělám model Fabie 1:4, tak to bude pořád velký model MDT a do VDT mezi nákladáky ho nikoho zařadit nenapadne, na detailech nesejde už vůbec! Tatrovka o velikosti pětikoruny od Minimodel pořád bude VDT bez ohledu na absolutní rozměr i členitost...U architektury je to přece podobný, hrady a obrovské katedrály, které v reálu zabírají několik hektarů jsou VA a rotunda či kaplička co má 4m2 je MA. Jde jen o to stanovit dělící čáru.

Padl zde i návrh na dělení podle velkosti samotného modelu. Ne že by to nešlo, ale je třeba mít na paměti, že velikost modelu ovlivňuje měřítko a s tím souvisí i možnosti realizace detailů atd. Takže pokud už posuzovat ne podle předlohy, ale podle modelu, tak potom jedině škatulkovat podle měřítka (všachna architektura 1:100 jako jedna kategorie, 1:300 druhá atp) ! Avšak zde bych se zdráhal používat zažitých pojmů malá a velká architektura... toto pojmosloví má již svůj tradiční zažitý význam napříč kategoriemi (byť je u pouze některých pomezních případů nejednoznačný pro účely soutěží).
yvan
Příspěvky: 972
Registrován: pát 20.1.2012 23:01

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od yvan »

:arrow: Jednoznačná obecná definice je lepší, než precedenty. I kdyby časem vylepšovaná.
:arrow: Soutěžící musí u přejímky vědět, do které kategorie jeho model spadá.

V současné formě si vybavuju dva problémy:
:arrow: Problém chaloupky s kadibudkou ve VA.
:arrow: Problém jednohřebenové katedrály v MA.

Řešením prvního je podle mě Honzova definice:
jbb píše:B) Do MA náležejí jednotlivé objekty.
Tedy: Jedna stavba, případně soubor dvou staveb, pokud z vnějšího pohledu není zásadní rozdíl mezi těmito stavbami...
...například - obdélníkový dům se stodolou pod jednotnou střechou (průběžný hřeben) = MA
vs. dům s přiléhající stodolou s jiným typem střechy (tvar, výška hřebene) = VA

Dále do MA náleží objekty se samostatnou částí, která je ovšem obvykle pevnou součástí stavby, případně objekty s drobnou stavbou (do cca 10% výměry hlavního objektu), která může být pevnou součástí staby
Tedy: Kostel se samostatně stojící zvonicí = MA. Nádraží s kioskem = MA. Venkovský dům s kadiboudou = MA.
vs. Nádraží se skladištěm = VA.
Druhý problém popisuje, jak je chaloupka/kostelík neporovnatelný s chrámem. Ano, kdo chce vyhrát, má si slepit něco patřičného. Ale na soutěžích je vidět, o co je tu zájem, čeho je víc a čeho málo. Pravidla by měla reflektovat modely, ne opačně. Srovnávat by se mělo srovnatelné.

Myšlenka. Velikost modelu neznamená vyšší členitost, která by porazila v MA menší stavby. Větší budovy mají větší potenciál mít členitost nad úrovní menších členitých budov a charakterem by se tak měly srovnávat spíš se soubory staveb ve VA. Nejde o velikost modelu (měřítko), ale o velikost předlohy. Autoři navíc měřítko volí většinou tak, aby dovolilo potřebné detaily a zároveň je nezruinoval rozsah, takže ve finále plochou srovnatelné celky (katedrála s hradem) mají buď srovnatelnou členitost, nebo složitost sestavy např. měřítkem menšího hradu srovná členitost katedrály.

Návrh řešení. Doplnit definici VA. Zařadil bych do ní i jednotlivé stavby velké rozlohou svojí předlohy. Tedy například stavby s délkou (delším půdorysným rozměrem) nad 80 m (číslo je nástřel).

Očekávaný výsledek. Velké katedrály se budou srovnávat s celky zámků a hradů. Velké nečlenité stavby stejně jako dosud prohrají na svou detailnost, ale místo MA prohrají ve VA. Z MA vypadnou chrámy, které svou impozantností dovolily tolik detailů, že je na standardní stavby v MA nebylo ani kam nacpat. Měřítko nebude mít vliv na zařazení, výrazně zmenšené nebo zvětšené modely se umístí jako doteď.
Uživatelský avatar
Daniel
Příspěvky: 1015
Registrován: úte 29.5.2012 8:27
Bydliště: České Budějovice

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od Daniel »

Yvanův popis příčin i navrhované řešení té situace okolo dělení MA a VA se mi líbí nejvíc ze všech zde prezentovaných.
ouky
Příspěvky: 30
Registrován: sob 21.1.2012 12:41
Bydliště: Českobudějovicko

Re: Výklad pravidel pro hodnocení, MA vs. VA

Příspěvek od ouky »

Ano, také pro mě má Yvanův přípis hlavu a patu.
Navrhovaná přehledná definice doplněná o kritérium velikosti předlohy.
Odpovědět

Zpět na „CPM z.s. + Muzeum papírových modelů“