Zdravím,
narazil jsem na menší zádrhel. Vypočítat si bombírováné kolo mi problém nedělá, to jsou jednoduché řezy kuželem, ale jak na přední sklo a kapotu? Za předpokladu, že obojí je prohnuté a má na sebe pasovat v určitém úhlu? Je mi jasné, že to nějak vypočítat jít musí, protože starší modeláři těžko používali Rhino a podobné 3d programy, ale jak, to mi hlava nebere. Jsem schopný si představit a propočítat všechny veličiny v postaveném modelu, ale je převézt do 2d - roztáhnout dle určitého klíče, už nedokáži. Má s těmi výpočty někdo zkušenosti a podělí se o ně? Moc by mi to pomohlo.
Čelní sklo a kapota
Moderátor: spida
Re: Čelní sklo a kapota
Bez Cadu to vidím na dvě možnosti:
1) Exaktní - nárys, půdorys, bokorys a pár kolmých řezů, kulaté plochy zjednodušit na řadu navazujících plošek a jednu po druhé narýsovat.
2) Empirická - vystřihnout dva kusy papíru, vytvarovat a zastřihovat tak dlouho, dokud nevytvoří požadovaný tvar. Nakonec rozložit a obkreslit na papír.
O jaký tvar jde? Odvodit vzorec pro rozložení nějakého konkrétního tělesa teoreticky není problém, ale musí jít přesně matematicky popsat.
1) Exaktní - nárys, půdorys, bokorys a pár kolmých řezů, kulaté plochy zjednodušit na řadu navazujících plošek a jednu po druhé narýsovat.
2) Empirická - vystřihnout dva kusy papíru, vytvarovat a zastřihovat tak dlouho, dokud nevytvoří požadovaný tvar. Nakonec rozložit a obkreslit na papír.
O jaký tvar jde? Odvodit vzorec pro rozložení nějakého konkrétního tělesa teoreticky není problém, ale musí jít přesně matematicky popsat.
Re: Čelní sklo a kapota
Zcela určitě se pro normálního člověka (a to ani pro vysokoškolsky vzdělaného ve strojírenském oboru) tvar řezu mezi předním sklem a kapotou jednoduše vypočítat pomocí analytické geometrie nedá, protože ani sklo a ani kapota nemají v prostoru tvar popsatelný jednoduchou kvadratickou rovnicí (jako např koule, kužel, hyperbola..).
Takže nezbývá nic jiného, než to co napsal B@F - buď řešení pomocí konstruktivní geometrie (tedy po staru vytáhnout ze sklepa zaprášené kreslící prkno a pár hodin se ohánět tužkou, pravítkem a křivítkem) a nebo metoda pokus - omyl
.
Jen pro představu - před příchodem 3D systémů se třeba výkresy plechových dílů kabin nákladních aut skládaly ze základních pohledů, ze kterých stejně nikdo nic moc nevyčetl a z hromady řezů, většinou to bylo vše umístěno do souřadnicové sítě. Přesný tvar dotvářel vlastně modelář, protože zakótovat se tvary absolutně nedaly. Kótovaly se pouze důlležitá místa potřebná třeba pro uchycení držáků kabiny, sedaček, přístrojovky atd.
Takže nezbývá nic jiného, než to co napsal B@F - buď řešení pomocí konstruktivní geometrie (tedy po staru vytáhnout ze sklepa zaprášené kreslící prkno a pár hodin se ohánět tužkou, pravítkem a křivítkem) a nebo metoda pokus - omyl
.Jen pro představu - před příchodem 3D systémů se třeba výkresy plechových dílů kabin nákladních aut skládaly ze základních pohledů, ze kterých stejně nikdo nic moc nevyčetl a z hromady řezů, většinou to bylo vše umístěno do souřadnicové sítě. Přesný tvar dotvářel vlastně modelář, protože zakótovat se tvary absolutně nedaly. Kótovaly se pouze důlležitá místa potřebná třeba pro uchycení držáků kabiny, sedaček, přístrojovky atd.