Zdravím,
rozhodl jsem se také přispět do tohoto kuriózního vlákna svými výtvory, které jsem nazval 3D obaly CD. Jedná se o prostorové zpracování obalů CD (nebo kazet) mé oblíbené plzeňské kapely Znouzectnost a spřízněné goticko-renesanční formace Musica Vagantium. Nápad "zhmotnit" obal cédéčka vznikl díky albu "Písně instantního štěstí", které je dle mého názoru velmi pěkně graficky zpracováno, a panáček s bublifukem byl na světě. Následovalo několik dalších bookletů, výhoda ZNC je v tom, že většina jejich obalů si o to přímo říká, díky vhodnému grafickému řešení. U většiny ostatních kapel a jejich CD by to bylo velmi složité, nebo téměř nemožné. Vyjímkou je CD "Hyjé!" pražské kapely Traband, jehož cínového vojáčka mám rozdělaného už skoro 7 let a nevím, jestli ho někdy vůbec dodělám.
Modely jsou velké cca 15 - 20 cm a vytvořil jsem je kolem roku 2005. Párkrát jsem je s sebou přivezl na koncert ZNC a umístil jsem je jako kulisu na stolek - "krámek" k příslušným CD, tričkům a ostatním suvenýrům, které jsem pomáhal klukům ze Znouze prodávat.

Náhledy obalů CD - předloh pro modely:



A trojrozměrné verze:



Z této série se svým zpracováním vymyká jeden model, který nepředstavuje přímo titulní stranu bookletu, ale jeden ze stěžejních prvků alba ZNC - "Tvrdí kluci nepláčou". Jde o motiv parního stroje, který se objevoval na obalu CD, tričkách, či plakátech. Zde se, na rozdíl od předchozích výtvorů, nabízelo kompletní prostorové a funkční řešení. Takže kolo parního stroje se točí, píst se pohybuje ve válci a navíc vše pěkně vrže, což ale nebylo v plánu výroby, ale je to stylové

prostě paráda. jinak znouze je i moje srdcovka

No jo, Venca je pašák, na koncertech to platilo vždy za raritu, kterou každý obdivoval.

Týjo, klasikové kindrpanku
Ta idea se cení hodně. Jak primitivní, ale jak účinné.
Parní stroj se mi líbí hodně.

Zdravím,
oživuji jedno z nejstarších vláken v této kuriózní sekci. Tentokrát nejde o 3D ztvárnění bookletů mé oblíbené Znouze, ale přímo o ten booklet jako takový.

Co mě k tomu vedlo? 6.10. 2001 se v Čepřovicích u Volyně odehrál 1000. koncert skupiny Znouzectnost. My, skalní fanoušci jsme samozřejmě nemohli chybět. Každý přispěl svoji troškou do mlýna, předali jsme kapele trefné dárky (např. dort, trička, papírový gramofónek, apod.) a celý koncert jsme si nechali zaznamenat na dvě 90 min. kazety. Pro mladší ročníky - magnetofonová kazeta je taková ta věcička, kterou strkali vaši rodiče a prarodiče do různých magnetofonů, dvojčat, walkmenů a ideálně do maďarského s oranžovými tlačítky.



No a nyní, po dvaceti letech jsem si pořídil stroj, který umí převést kazety, LP i CD na MP3. Postupně tedy digitalizuju hudební pravěk a různými záznamy z koncertů postupně krmím YouTube. Jelikož však 1000. koncert je pouze jeden v životě kapely, rozhodl jsem se, že tento zachovám nejen na kazetách a na internetu, ale zakonzervuji ho i na relativně moderním nosiči hudby - na CD.

Původně jsem chtěl udělat klasický booklet do plastové krabičky na 2CD, ale ouha! Nahrávka je dlouhá 162 minut a na 2 CD se to o ty 2 minuty nevešlo. Musel jsem to rozdělit na 3 CD, což ve finále je i lepší, neboť koncert byl rozložen na tři bloky, které rozdělovaly dvě přestávky. Tedy co blok, to CD. Jenže problém byl v tom, že jsem chtěl booklet udělat formou sešítku, kde budou kromě seznamu písní i fotografie z koncertu a různé "kecy". Plastové krabičky na 3 a více CD sice existují, ale ten sešítek tam není kam dát. A tak jsem se rozhodl, že vyrobím papírový digipak na 3 CD "de luxe". Inspirací mi bylo trojCD Zlatá kolekce Petra Hapky. Na internetu jsem si našel a objednal takové ty plastové podložky - držáky pod CD, měli je ve třech barvách - bílá, černá a průhledná, tak jsem po krátké úvaze vzal od každé z nich 10 ks.

A nyní již průběh prací:

Nejprve jsem si v počítači navrhl a nakreslil grafickou podobu diguipaku i sešítku - bookletu. Digipak jsem vytiskl na silný 250g papír a sešítek oboustranně na slabší cca 160 g papír.
Digipak jsem musel rozdělit na tři díly, aby se to vešlo na A3. Sešítek se také krásně vešel na A3. Na samolepící paír A4 jsem vytiskl polep samotných tří CD:



Digipak jsem vyřezal, naohýbal a slepil všechny tři části k sobě v jeden celek. Z lícové - tiskové strany jsem ho potáhl průhlednou samolepící fólií kvůli zpevnění a hlavně zvýšení životnosti a ochraně proti odírání tisku. Fólii - laminaci jsem na krajích nechal asi o 6 mm větší a tento přesah jsem zahnul do rubu, aby byla chráněná i hrana papíru. Na třetí fotce je zalaminovaný (nahoře) a ještě nezalaminovaný tisk:



Z rubové strany jsem místo půhledné fólie použil fólie v černé, bílé a zelené barvě. Každé ze tří CD má totiž jednu z těchto barev a svůj "chlíveček" v odpovídající barvě.



Následovala nejnáročnější část - zkompletování kapsy na sešítek. V dolní části kapsy je totiž chlopeň, o jejíž hranu by se sešítek při vkládání zadrhával. Potřeboval jsem, aby černá fólie překryla tento spoj a vznikla tak hladká hranka, po které sešítek snadno sklouzne. Toto řešení ovšem vyžadovalo nalepení fólie až po přilepení chlopně kapsy, kdy je přístup dovnitř kapsy značně ztížený. Vyřešil jsem to tak, že jsem rozloženou, zatím nepřilepenou kapsu polepil černou fólií a ve spodní části kapsy jsem nechal cca 15 mm fólie nepřilepené - nechal jsem pod ní proužek voskového podkladového papíru. Následně jsem tuto nepřilepenou část fólie s papírovým ochtranným proužkem ohnul o 180° tak, aby nezasahovala do prostoru chlopně. Pak už jsem kapsu pomocí chlopně přilepil a po proschnutí lepidla jsem opatrně sundal ochranný voskový papírový proužek a černou fólii přilepil přes chlopeň. Snad to bude s pomocí fotek pochopitelné:



Hotová kapsa a digipak po přilepení plastových částí. Bílá na bílou, černá na černou a průhledná na zelenou a osazení CD placek na svá místa:



Pro úplnost ještě booklet - sešítek:




A takhle to vypadá zkompletované a připravené k předání členům ZNC a pár věrným fanouškům a kamarádům. Celkově jsem vyrobil limitovanou edici 10 ks.

Nestačím se divit - fantazie. Nápadité a řemeslně moc hezky zpracované!