Jelikož mám málo rozestavěných modelů (jenom asi čtyři ), pouštím se do Robinsona. Bude to na dlouho, tak nebudu plevelit Rybakovo vlákno a radši zakládám nové.

Myšlenka kosmické lodi sestavené z několika menších mě lákala odmala. Nejdřív jsem na nějaké akci letmo zahlédl dvoudílný Meziplanetární kosmoplán z abc; jeho otvírací čumák mě inspiroval hned ke dvěma vlastním "modelům" (první nedostavěný, druhý - rozkládací na tři části - po čase sešrotovaný). Časem se mi podařilo posbírat kompletní výtisk, ale na stavbu nedošlo a asi už nedojde (přestal se mi líbit). Druhá rozkládací loď vydaná ábíčkem byla Galaxy, ale ta je na můj vkus natolik hračkovitá, že by ji nezachránila ani štědrá porce tuningu. A teď tu najednou máme komplex osmi kosmidel, která vypadají natolik hezky a uvěřitelně, že nemůžu odolat .

Plán je jasný: když už, tak pořádně. Bude se tunit, až se budou hory zelenat, a vyzkouším i osvětlení. Ještě nevím, jestli okýnka ošidím podsvíceným pauzákem, nebo si vyhraju s průhlednou fólií a modelovými palubami - vyzkoušíme, uvidíme.

P.S. pro Mirka a ostatní: modelařím o víkendech doma a Serenity vybarvuji přes týden na jiném počítači, takže tímhle nijak neutrpí .

Prvním krokem je rychlý ověřovací prototyp na vyzkoušení připojovacích rozměrů a nalezení slabých míst a potenciálních problémů. Tiskl jsem černobíle na kancelářský papír a podlepil tímtéž, papír 160 g/m^2 bude asi akorát. První poznatek: PDFka vyplňují stránky skoro beze zbytku, v měřítku 1:1 se na A4 s pětimilimetrovými okraji nevejdou a oříznou se. Bude nutné přizpůsobit velikost možnostem tiskárny (doufám, že jsou ve všech souborech stránky stejně velké a měřítka jednotlivých částí budou kompatibilní).

Začínám od konce:




Neucom se mi lepil překvapivě dobře. Bál jsem se kroucení velkých rovných ploch s dlouhými chlopněmi, ale když se šetří lepidlem, není to problém. Je nutné podlepit spodek trupu v oblasti všech tří podvozkových noh, jinak se při jejich nalepování propadne. Další podlepy se můžou hodit pod směrovkami, ale tam nejsou tak kritické. Spodku trupu by v místě spoje slušela oddělená chlopeň, aby na něm nevznikl schod (ideální by samozřejmě bylo, kdyby byl celý spodek z jednoho kusu, ale to nejspíš v abc z prostorových důvodů neprošlo). Taky by nebylo špatné, kdyby ten ohyb naspodu byl o půl centimetru dál vzadu a vyšel přesně do rohů křídel, tím by nemusely být chlopně v náběžných hranách dělené a líp by se držela geometrie.

Výsadkový člun má přechodovou komoru na hřbetě, ale k lodi se připojuje břichem (kde navíc má výstupek s atmosférickým motorem, který chci udělat plastický), takže se dokovací stanoviště mírně poupraví. A když už jsme u člunu: v návodu chybí zmínka o kotvicím magnetu, tak na něj nezapomeňte. Podvozek asi taky trochu předělám, zadní nohy mi připadají neúměrně mohutné a vysoké a loď stojí čumákem dolů (jasně, mají držet Next Liner a Solar Explorer, ale snad to zvládnou i v menším provedení).

Druhým kouskem je Opalia, protože mi připadala nejjednodušší:




A taky že jo. Jediné obtížnější místo je zapuštěná zadní stěna trupu, kde je potřeba najednou uzavřít skoro celý obvod a není jak chlopně z druhé strany přidržovat. "Okvětní plátky" toho zapuštění jsem slepil natupo, půlmilimetrové chlopně nemají smysl. Kdybych to kreslil já, udělal bych okraj jako samostatný díl, do kterého by se vlepilo dno, ale pak by se mi to celé nevešlo na stránku a redakce by se mnou vyběhla, takže je dobře, že jsem to nekreslil .

Mám dojem, že nasávací otvory v náběžných hranách křídel jsou vystínované tak trochu opačně:



Ale třeba to mají být svislé trysky a ne nasávací otvory, tak je to možná v pořádku . A stejně je budu vyřezávat a předělávat, tak na tom nesejde.

Solar Explorer mi dal docela zabrat:



Rozdělení přídě hlavního trupu na podélné trojúhelníky mi přijde poněkud nešťastné, skrz poměrně dlouhý trup prsty nedosáhnou až dopředu, aby mohly pohodlně přidržovat chlopně. Ale slepit to jde. Horší je zadek horní gondoly, kde se lepí šikmostěnná otevřená krabička na sedm chlopní zároveň (osmá se dá přilepit předem), tam mi to přes všechnu snahu uteklo a zůstalo několik spár a schodů. Tady už by to opravdu hodně chtělo pomocnou přepážku a to zešikmení místo do "okvětních plátků" rozvinout do jednoho zakrouceného proužku. Ale nevadí, vzhledem k předpokládané technologii stavby (rozkuchání na jednotlivé panely) mě to podruhé trápit nebude.

Náběžná hrana spodního křídla je taky chuťovka, ale s dostatečně dlouhou pinzetou zvládnutelná. Ve finále si ji upravím: křídlo bude vyztužené kartonem a vepředu zakončené kolmou přepážkou a ta "stříška" bude přilepená až na ní. U bočních křidélek pozor na kroucení do vrtule. Tryska motoru mě zpočátku trochu vyděsila (celý ten patvar je dutý a bez jediné přepážky uvnitř), ale lepila se kupodivu bez problémů. Kulato-šišatý zářič na spodním křídle je v pohodě, jenom jsem moc líný na stříhání chlopniček a lepil jsem ho skoro celý natupo. Kritické místo modelu z hlediska pevnosti je krk mezi trupem a gondolou. Je nezbytně nutné buď protáhnout svisle skrz celou loď pár špejlí, nebo aspoň důkladně podlepit ty dvě ploché stěny, na kterých krk drží, jinak se to celé bude viklat.

To je pro dnešek všechno, pokračování příště.


Honzo, díky!

Next liner:



Oválný trup je zajímavý a poměrně neokoukaný prvek. Papír má snahu stáčet se do fádního kruhu, ale naštěstí není problém obkreslit si zadní přepážku a vyrobit druhou:



Jenom lepit čumák úplně natupo nebyl dobrý nápad, příště přidám vnitřní proužek s chlopněmi. Kulatá tělesa dobře drží tvar, takže je vršek lodi relativně pevný, ale pořád je tu slabé rovné dno horní gondoly, takže to zase chce nějakou výztuhu skrz celou loď. Spodní křídlo opět jedině s pinzetou.


A zatímco se staví pokusné černobílé morče, vytiskla se plná verze:



Tentokrát se správným přizpůsobením na stránku, na hezký papír, laserově a barevně. Celkem 28 stránek. Už ani nevím, jak dlouho jsem se potom vystřihovánkou probíral, plánoval a kochal se

Pokud to budeš promýšlet jako své ostatní projekty, tak se tedy máme na co těšit! Rád budu sledovat tento kvalitní report .

Jen bych asi uvítal klikací obrázky, ne že bych na to neviděl, ale proč nevyužít plochy velkého monitoru?

No pěkný doufám že si najdeš čas na barvení Serenity☺

->Mirek: neboj, tyhle dva projekty jedou ve dvou časoprostorově oddělených liniích bez vzájemného ovlivnění .

->Tomáš: díky, budu se snažit. Větší fotky budou, až bude na co koukat. Zatím je to jenom pár narychlo spatlaných krabiček, veškeré detailování jsou Honzovy textury.


A jede se dál:




Orca není úplně triviální, je na ní spousta šikmin a divných úhlů - pozor na geometrii. Že je zhruba u půlky chlopní potřeba upravovat zkosení konců (jako ostatně u celé série) už jsem si zvykl, navíc se ještě musí trochu zúžit boční chlopně "vany" na hřbetě hlavního trupu, jinak se tam nevejdou. Když už jsme u té vany: přední podvozková noha Neucomu do ní pasuje hodně natěsno. Někomu to může vyhovovat (ušetří se magnet), někomu ne (při častějším rozebírání se může odřít barva).

Nezbytně nutné je důkladné podlepení boků hlavního trupu v místech, kam se přilepují takové ty šikmé krabičky s potrubím naspodu. Bez toho to nejde slepit beze spár. Další podlepy se hodí u vnitřních i vnějších boků postranních gondol, kde to sice není tak kritické už během stavby, ale pozná se to později při připojení dvou dalších lodí.

Po pokusném složení celé sestavy zjišťuji, proč je zadní podvozek Neucomu tak vysoký: přidržuje zvenku horní gondoly těch dvou tahačů (SE+NL) a bez magnetů dosedá až na spojovací krky. Protože chci dostat všechny tři nohy do jedné roviny, budu muset uzel mezi Orkou a Opalií poměrně radikálně překopat. Ale nevadí, do příběhu mi to pasuje beze zbytku .

Po menší přestávce jsem zpátky:




Vypadá to jako plechovka limonády s několika brčky, ale tím se nenechte zmást, ve skutečnosti je to iontová rafinérie. Nejobtížnější částí je asi hlavní trup: obrovský barel se zkosenými hranami, kde je spousta příležitostí ke křivému slepení. Radši jsem si do něj přidal dvě přepážky:



Lepit ty zkosené proužky úplně natupo možná nebyl ten nejlepší nápad, ale chtěl jsem si to vyzkoušet. Jde to a výsledek nevypadá špatně, jenom se dno do proužku musí lepit kousek po kousku. Přiklopení celého víka na barel už je triviální. Spoj pláště válce je na horní straně a ve finále bude vidět, tak je potřeba dát si na něm záležet a použít aspoň samostatnou vnitřní chlopeň.

Křídlovitá nástavba na pravoboku je překvapivě pevná díky přesahu odtokové hrany přes zkosený konec trupu, podlepování není potřeba. Trochu se hýbou jenom ty krabičky na konci, ale ty nenesou žádnou zátěž, tak to nevadí. Pozor na vodorovnost té dlouhé roury - je vhodné přilepit ji spolu s krabičkou, na které drží, až po přilepení základny křídla k trupu. Čtyři menší křidélka se ráda kroutí, chtěla by vycpat kartonem (to platí i pro dvě následující lodě, které mají skoro stejná). Přírubu pro připojení k Orce je potřeba přilepit obráceně než říká značka, aby na sebe sedly přechodové komory (jde jenom o texturu, ne o sestavitelnost).

REA liner nutně potřebuje podlepit boky trupu a vnitřní boky motorových gondol, aby se při přilepování křídel nepropadávaly. Vnější křidélka už nejsou kritická, ale trocha vyztužení jim taky neuškodí. Přední podvozkovou nohu doporučuji přilepit až úplně nakonec, protože spodek trupu je v jedné rovině se spodkem předních půlek motorových gondol a pomáhá, když si při montáži můžete model položit na stůl:



Jinak vcelku bezproblémová stavba. Jak tak koukám, trysky v odtokových hranách vnitřních křídel jsou namalované nastojato a u Orky chybí přechodová komora na čumáku (ona tam ani podle doprovodného příběhu být nemá, ale kdo by chodil z lodě do lodě oklikou přes motorové gondoly?), ale to jsou jenom grafické detaily bez vlivu na slepitelnost.

Beam catcher:



Trup se všemi těmi prostřihy a ohyby vypadá dost děsivě, ale nakonec se lepil celkem dobře. Určitě podlepte boky a strop v místech, kde se napojují křídla. Zadní lyži je dobré lepit až po křídlech, abyste si do toho bílého obdélníku pod ní mohli propíchnout díry a tlačit proti křídlům z rubu.

Klínovité výřezy v "ráhnu" uprostřed svislého křídla je potřeba zbavit chlopní a rozšířit, protože náběžná hrana oproti virtuálnímu modelu nabobtnala o dvě vrstvy papíru a jednu chlopeň:



Parabolu antény jsem spatlal takhle:



Osvědčilo se, můžu doporučit. Ty kartonové podlepy čel sice něco váží a model mi padá na pravou stranu, ale připojovací magnet (který tam nemám) by to měl s rezervou vyvážit.

A konečně záběry, na které všichni čekáme:



BC a rafinérie budou potřebovat nějak vymezit přesnou polohu mezi čumáky SE a NL, bočními křidélky Orky a křídly RL (s magnety není co řešit, ale já tam navíc budu mít tvarové zámky a konektory). Opalia na svoje místo moc nepasuje: do vybrání v zádi se jí nevejdou obě gondoly (chtělo by dát je blíž k sobě) a křídla se mezi trysky tahačů musí cpát silou (ty by naopak potřebovaly oddálit) - vypadá to na zanedbání tloušťky papíru při konstrukci. Ale nevadí, stejně ten spojovací uzel předělám tak, že ho ani vlastní máma nepozná .

Vzhůru na barevnou verzi!

Míro,
z tvýho reportu to vypadá, že jsem strašný technologický hovado

Abych to uved na pravýho míru , tak je pravda, že model Robinsonu jsem fyzicky nelepil (ani nebylo kdy) a ikdyž se snažím předvídat navrstvení papíru a v 3D modelu s ním i počítám, tak občas se prostě drobně nezadaří. Ale při propočtu osmi lodí, jejich způsobu navázání, magnetech, počtu dílů a rychlosti vydání se to ani nedá ohlídat. Považte, že kromě jednoduché slepovačky je v zadání i to, aby se to vešlo třeba jen na jednu stránku. No a to pak ty rozložený díly vypadaj dost bizardně....ale vyplněj papír.

Model je slepitelný (nejpodstatnější věc ze všech ), což Rybak ve svém vláknu dokázal

U tebe Míro je to sprostá slepovačka z různě podivně skroucených krabiček a válečků (mimochodem další omezení při vydání v časopisu). Ty jsi prostě TOP LEPIČ a tvoje technologický finesy jsou fenomenální. Jak ti to všechno lícuje a má geometrii. ...prostě tleskám.

p.s. těším se co stím modelem plasticky spácháš

p.p.s. Pokud budeš chtít, tak bych tě využil jako beta lepiče při dalším projektu s neodymovýma magnetkama. Řek bych, že mají velkej potenciál.

p.p.p.s U Opálie jsem to špatné navázání na ostatní lodě dost řešil.....ale co..v reálu ty lodě by taky neseděli ideálně a průlezy taky nebudou tak, aby byly přesně proti sobě..no ne? (a to že po složení vypadaj jako elegantní celek je jen náhoda )

No jo, snažil jsem se pro další budoucí lepiče vypíchnout pokud možno všechny předem neočekávatelné záludnosti a v zápalu boje jsem zapomněl dodat, že většinu vystřihovánky tvoří pohodově slepitelný zbytek . Zaplať pánbu, že nekonstruuješ jako já, to bychom se dočkali možná tak jednoho modýlku za dva až tři roky .

Jo, betu rád zkusím. Lepší než pak dodatečně remcat nad dávno vydaným modelem .

Díky!

Dobrá práce máš to super