Právě je ned 22.7.2018 13:37

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 29 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Robinson trochu jinak
PříspěvekNapsal: pon 17.7.2017 20:23 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Teď by se hodilo vědět, jak velká vlastně byla předloha. Z toho vyplynou rozměry palub, průchodů a podobné věci, které možná budu muset na modelu řešit. Jako první nástřel jsem zkusil měřítko 1:1000 a ejhle, docela to vychází:

Obrázek

Takže 1 mm na modelu odpovídá 1 m ve skutečnosti - super, mám rád jednoduchou matematiku. Srovnání počtu lidí na palubě taky celkem sedí. Jumbo jet a autobus poberou vzhledem ke svým rozměrům a váze spoustu cestujících, ale bydlet se v nich nedá. Na námořních lodích je místa dost, ale jsou to duté skořápky s trochou strojního vybavení a paliva někde v podpalubí, zatímco nukleární kosmolet bude strojů a paliva skoro plný. Takže 600 ubytovaných plus nějaké to kulturní vyžití, zahrady, hydroponické plantáže apod. vypadají víceméně realisticky. Hmotnost Neucomu odhaduji na něco v řádu desetitisíců tun. Pro představu: Boeing 747 váží cca 400 t, Titanic 52310 a Bismarck 50300 (na obrázku se Neucom nezdá moc velký, ale je širší než obě ty lodě dohromady).

Z porovnání měřítek vyplývá, že raketoplán č. 8, který parkuje na hřbetě Neucomu, je tak velký, že by v něm mohla vcelku pohodlně bydlet celá rodina i s babičkou a dědečkem. Tudíž tam určitě bydlet bude a během letu se tam tedy bude svítit. Nedá se nic dělat, musím toho drobečka elektrifikovat:

Obrázek

Vzhledem k rozmístění oken to vidím na tři miniaturní SMD LED. Okna jsou zasklená cigaretovými papírky značky Državni Monopol (narozdíl od průklepáku mají zajímavě čtverečkovanou texturu) a vnitřek trupu vylepený hliníkovou páskou, aby neprosvítal. Ledky budou zapojené paralelně přes jeden předřadný rezistor (víc se jich dovnitř nevejde), napájecí napětí nejspíš 5 V, jako konektor budou sloužit podvozkové nohy. Teorie hezká, uvidíme v praxi.

Vrak člunu č. 8 lepit nebudu (stavím podobu komplexu někdy z prostředka zrychlovací fáze, kdy už ho dávno recyklovali na součástky), tak z jeho křídel budou směrovky pro sedmičku. V původní vystřihovánce nebyly, ale bez nich je éro takové... neúplné 8-) .

Pokračování příště, až domů dovezu příslušné kablíky a proměřím, kolik ty ledky vlastně potřebují proudu (pocházejí ze starého telefonu a datasheet k nim nemám).


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: úte 18.7.2017 13:35 
Offline

Registrován: sob 23.1.2016 21:45
Příspěvky: 175
Bydliště: Brno
Paráda. Mám rád tyhle analýzy - to bude vymazlený model :)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: stř 19.7.2017 12:39 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 3.1.2012 19:07
Příspěvky: 104
musím říct, že 1:1000 odpovídá záměru ;) ..když nebudeme počítat mutace s vyplňováním papíru. :lol:
.....jsem zvědav na elektrifikaci..taky bych chtěl jednou něco pořádně osvětlit..a rád se nechám poučit.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon 24.7.2017 18:45 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Dobrá, tak tedy osvětlovací tutoriál :geek: .

Měřicí obvod pro testování LED může vypadat například takhle:

Obrázek
Obrázek

Přesné hodnoty není nutné dodržet; 12voltový zdroj a 10kiloohmový reostat jsem použil jenom proto, že zrovna byly po ruce.

V plánu je decentně osvětlený obývák, ne pátrací reflektor. Stačí tedy poměrně málo světla a tyhle tři diody ho právě tolik dávají při napětí 2,78 V a proudu 0,96 mA (plus mínus výrobní tolerance, nepřesnost měřáků, přechodové odpory v kontaktech atd.). Obvod bude ve finále vypadat takhle:

Obrázek

Do série tyhle ledky zapojit nemůžu, protože by se jejich prahová napětí sečetla a vyšla by větší než 5 V, kterými to celé chci napájet. Zůstává jenom otázka, jak velký má být ten předřadný rezistor:
Napětí na rezistoru = napájecí napětí - napětí LED = 5 V - 2,78 V = 2,22 V.
Chceme, aby skrz něj při tomhle napětí teklo 3 * 0,96 mA = 2,88 mA.
Ohmův zákon: I=U/R neboli R = U/I = 2,22 V / 2,88 mA = 2,22 V / 0,00288 A = 770,8 ohmů (pozor na jednotky, všechno se musí dosazovat ve voltech a ampérech, žádné mili ani kilo).
Standardně se vyrábějí rezistory 750R nebo 820R. Z kufříku s elektronickým šrotem jsem jeden 750R vylovil, takže nebylo co řešit. Ohmmetr hlásí, že má jenom 736 ohmů, takže výsledný proud bude 2,22 V / 736 ohmů = 3,0 mA, tedy 1 mA na každou LED. To vyhovuje, jde se pájet:

Obrázek

Měřítko fotky trochu klame. Šedě izolované drátky jsou z IDE kabelu ("kšandy") z počítače a ty dvě tlusté "tyčky" jsou oholené žíly z ethernetového kabelu. Černými šmouhami jsem si na diodách označil mínus, protože nebylo na první pohled vidět (jak to v takovém případě poznat: stačí napojit diodu přes odpor na neškodné 3 V a zjistit, při které polaritě se rozsvítí). V trupu se leskne hliníková lepicí páska a černá se izolačka, aby se o ten hliník něco nezkratovalo.

Po závěrečném upevnění a zaizolování:

Obrázek

Herkules by schnul moc dlouho a mezitím by rozpustil okolní papír, Chemoprén by nebyl o moc rychlejší a navíc v něm při větších vrstvách zůstávají bublinky s pochybnými izolačními vlastnostmi. Tavná pistole je sice pro takovéhle miniatury dost neohrabaná, ale použitelná.

Příště už snad slepím trup dohromady.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: ned 30.7.2017 11:57 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Sláva, první raketopláneček je hotový:

Obrázek
Obrázek

Teď už jenom dalších šest, k nim osm lodí a bude to všechno :lol: .

Původně krabička ze dvou dílů, nakonec jsem jich napočítal něco přes třicet (bez elektroniky). S výsledkem nejsem moc spokojený. Levý bok trupu se mi podařilo posunout skoro o milimetr dopředu, tím se celý čumák zkroutil do vrtule a musel jsem mu domlouvat násilím. Na podvozek se nesmí koukat moc zblízka, protože by bylo vidět, že je každý kryt jinak velký a každá noha jinak křivá. Skrz atmosférický motor na spodku trupu je vidět (možná ho ještě něčím vyplním). Pruhované půlky směrovek jsem měl prohodit, vypadaly by líp. Okýnka jsem pomuchlal a levé přední umazal červenou barvou. A světlo je silnější než jsem čekal a na bocích pod kokpitem prosakuje:

Obrázek

V reálu to není tak nápadné, ale i tak musím do mateřské lodi dát ještě jeden předřadný rezistor do série. Pro příště: všechny podsvícené díly z rubu přinejmenším přetřít černou lihovkou, ideálně podlepit černým papírem nebo alupáskou. Naštěstí snad už v celém komplexu nic takhle mrňavého a svítícího nebude (ostatní čluny svítit nebudou), tak to půjde líp.

Pokračování někdy v druhé polovině srpna, teď mám moc jiných věcí ke stíhání.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 5.8.2017 14:32 
Offline

Registrován: ned 22.1.2012 19:28
Příspěvky: 533
Máš to moc pěkný už bych taky rád začal na té lodi Fireflly :(


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: úte 15.8.2017 17:23 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Co s načatým večerem? Pojďme Honzovi trochu nabourat doprovodný příběh vědou :lol: .

Zaprvé: kdo vlastně Robinsona postavil? Podle některých náznaků (modré slunce, neznámé místní názvy apod.) to vypadá na mimozemšťany. Podle jiných (latinkou psané anglické nápisy, pětiprstá ruka v logu Beam Catcheru, dva krásné nose arty i samotný název komplexu) je to dílo pozemšťanů. Co s tím? Po aplikaci univerzálního bipolárního determinátoru (tzv. hodu korunou) jsem došel k závěru, že platí druhá varianta. A o mimozemšťanech prchajících před supernovou už jsem četl hned dvě knížky, tak nemá cenu psát třetí :D .

Jedná se tedy o naši civilizaci v blíže neurčené budoucnosti. Nadsvětelný pohon jsme tou dobou ještě nevyvinuli, jinak bychom a) necestovali podsvětelnou archou a b) už dávno osídlili planety u jiných hvězd, takže by nás výbuch jednoho slunce tolik netrápil. Meziplanetární lety ovšem máme v malíku.

Zadruhé: jaké zdroje energie používáme? Je jedno jestli umíme anihilovat antihmotu nebo ne, protože ta se stejně napřed musí vyrobit z energie vyrobené z něčeho jiného. Anihilace neutronia a podobné komiksové vymoženosti jsou pravděpodobně mimo naše technické možnosti, takže zůstaneme u jaderné fúze. Štěpení ani nemá cenu zkoušet, na praktický kosmický pohon je moc slabé.

Zatřetí: čím poháníme kosmické lodě? Ty trysky se nedají přehlédnout, takže zřejmě starým dobrým reaktivním pohonem. To znamená, že neumíme ovládat gravitaci, jinak by lodě vypadaly jinak. Tím pádem potřebujeme nějaké zařízení, které a) vytváří na palubách náhražku gravitace nezávislou na tahu motorů (vzhledem k tvarům lodí to asi nebudou centrifugy) a b) umožní lodím přistávat na planetách, i když zrovna neoplývají aerodynamickou čistotou. Tím by mohly být třeba repulzory - něco, co zatím neexistuje ani teoreticky, ale ve sci-fi se to v různých podobách objevuje poměrně často. V našem konkrétním případě jde o zařízení emitující jakési blíže neurčené silové pole, které volně prostupuje hmotou a odtlačuje ji směrem od ohniska. Geometrií emitoru se určuje zaostření a tedy tvar pole - viz obr. 1 a 2:

Obrázek

Obr. 3 ukazuje, co se stane, když se repulzor dostane do blízkosti pevné hmoty, třeba země: pole tlačí proti hmotě a reakční síla tlačí v opačném směru na emitor, čímž vzniká využitelný tah. Odfukuje se samozřejmě i vrstva molekul vzduchu mezi emitorem a zemí, takže repulzní vznášedlo zvedá prach úplně stejně jako ta dnešní vrtulová (v Hvězdných válkách to mají blbě :) ). Když přidáme výkon, vystoupáme výš a nakonec můžeme viset jen tak ve vzduchu jako vrtulník. Je to sice energeticky náročnější (Froudova účinnost: čím víc kinetické energie necháme ve vírech za letadlem, tím méně nám jí zbyde na pohyb vpřed), ale jde to. Ve vzduchoprázdnu se repulzní pole nemá o co opřít, ale to nevadí: skrz ohnisko můžeme prohnat jakoukoli vhodnou tekutinu, pole ji urychlí a tím vznikne raketový motor. A umělá gravitace na lodích? Obložte slabšími repulzory strop a budou vás přitlačovat k podlaze. Má to sice drobnou nevýhodu, že s sebou strhávají i okolní vzduch, ale když je pole dostatečně homogenní, není to o nic horší než průvan ze vzduchotechniky.

Repulzní pohon má ovšem v kosmu své limity: potřebuje reakční hmotu. Sice poměrně málo, protože ji teoreticky může urychlovat až do vysoce relativistických rychlostí, ale i tak mu jednou dojde. Pro dálkové nákladní lodě to chce něco lepšího: fotonový motor. Foton je totiž nehmotná částice, která má nenulovou hmotnost jenom proto, že se pohybuje rychlostí světla (tím se v jisté rovnici násobí nula s nekonečnem a shodou okolností z toho vyjde něco reálného a kladného). Spotřeba energie je značná, ale vodík pro fúzi se dá načerpat i v mezihvězdném prostoru (přesně to dělá naše iontová rafinérie) a odpadní hélium můžeme ještě jednou využít v repulzních tryskách.

Pokud jde o Robinson, dejme tomu, že fotonové motory mají dálkové náklaďáky Solar explorer a Next liner. Nějakou improvizovanou variantu musel dostat i Neucom (jinak podle vzhledu čistě repulzní loď pro meziplanetární turistiku), protože se nachází nad osou tahu dvou hlavních motorů a kdyby to nevyvažoval vlastním pohonem, komplex by létal dokolečka.

Začtvrté: jaká je obvyklá životnost kosmické lodě v éře Robinsonu? Podle všeho docela dlouhá. "Spotřební" zboží jako elektronika nebo auta sice dnes zastarává a nahrazuje se čím dál tím rychleji, ale drahá a složitá atomová technika slouží desítky let (namátkou: letadlovka USS Enterprise sloužila přes 55 let). Jestli z kosmoletu při startu neodpadávají součástky, obejde se bez generálky po každém letu a jeho provoz se ekonomicky vyplatí, může si pro mě za mě poletovat vesmírem třeba sto let. Tím pádem se vyplatí postavit ho tak, aby těch sto let opravdu vydržel. Sice by mohl přijít nějaký převratný vědecký objev, který by veškerou současnou kosmickou techniku poslal na smetiště dějin, ale zatím, jak se zdá, nepřišel (všichni víme, jak dlouho trvalo, než jsme se dostali (resp. se teprve dostaneme) aspoň k jaderné fúzi). Na model tohle všechno asi nebude mít moc velký vliv, ale aspoň se tím přijatelně vysvětluje otřískanost většiny povrchů.


Příště už snad zase bude co fotit.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon 11.9.2017 17:55 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Pauza se nějak protáhla, ale nevadí, tohle není závod :) .

Pokračuji v rozcvičce na dalším člunu:

Obrázek

Z původních dvou dílů je zase něco přes třicet a takhle to dopadlo:

Obrázek Obrázek Obrázek

Pro příště: když se fotí černé věci na bílém pozadí, musí se expozimetr nastavit tak, aby měřil osvětlení podle zaměřeného předmětu a ne podle celého pole. Píšu si za uši.

Záďová sekce dostala nové trysky a taky směrovku, se kterou letounek vypadá víc sexy. Černá je proto, že plní funkci chladiče a absolutně černé těleso vyzařuje teplo nejlíp (a taky proto, že pochází ze spodní strany křídel z druhého výtisku, ale to už nikoho nemusí zajímat). Kořeny křídel a spodek trupu jsou vytvarované dokulata, skoro je mi líto ty křivky rušit podvozkem, ale nedá se nic dělat, parkovat se musí. Parkování ještě bude docela zajímavé, podařilo se mi totiž úplně zapomenout na magnetické kotvení. Takže buď ještě nějak nacpu do všech volných otvorů kousky tenkého drátku, nebo člun k lodi přilepím napevno.

Zbývá už jenom vymyslet, kudy se dovnitř dostávají cestující, a podle toho připravit nějaký spojovací tunel nebo lávku. Dejme tomu, že by mohl být otvírací kousek těch okýnek na bocích trupu. Nasávací otvory hned vedle sice vypadají hrozivě, ale v repulzních dmychadlech se netočí žádné turbíny a dají se tedy kdykoli okamžitě vypnout, takže nikoho nevcucnou.

Příště asi slepím brášku číslo 5, než zapomenu všechny použité rozměry a finty.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: úte 3.10.2017 19:32 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Kuk na brášku:

Obrázek Obrázek

Magnetické kotvení nakonec vyřešilo pár kousků tenkého drátku v nasávacích otvorech a tryskách, zmizely tam beze stopy. Podvozek nechávám na jindy.

Příští zastávka: Beam catcher. Když to má být nejstarší loď celého komplexu, tak si ji logicky nemůžu nechat na konec :) .


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: stř 4.10.2017 10:27 
Offline

Registrován: sob 23.1.2016 21:45
Příspěvky: 175
Bydliště: Brno
Pěkný tuning. Toto mám přesně rád když se nad sci-fi přemýšlí logicky a funkčně a "vědecky". Ono je to pak celé takové uvěřitelnější a dostává to tak nějak podvědomě na další úroveň. Těším se na další.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: stř 4.10.2017 13:00 
Offline

Registrován: čtv 21.9.2017 22:17
Příspěvky: 13
Tak toto je neskutočná paráda.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 7.10.2017 18:09 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 3.1.2012 19:07
Příspěvky: 104
Tak zbytek Robinsonu je online ;)
..můžete vesele stahovat.. 8-)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: sob 20.1.2018 12:57 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Blíží se Papírové království a scifistickou sekci je třeba reprezentovat, i když už se nekoná oficiální Vetřelčí pohár. Žádnou větší loď z Robinsona slepit nestihnu, ale kompletní flotila raketoplánů by vyjít mohla. Tady je číslo 4, nakladač z iontové rafinérie:

Obrázek
Obrázek Obrázek

Původně dva díly, teď něco přes 40, když nepočítám podlepy. Sestaveno kompletně bez chlopní, retušováno převážně černou fixou (díky výrazným černým obrysům to není problém). Na vrstvené povrchy mi dva výtisky málem nestačily, ale nakonec se to nějak podařilo poskládat. Pro ukotvení na loď je v trupu malý magnet z ostřicího mechanismu CD-romky. Žádný podvozek jsem nepřidával - předpokládám, že v reálu by si nakladač sedl na složené manipulátory.

Odhadovaná takticko-technická data předlohy:
* Zdroj energie: malý fúzní reaktor, chlazení pomocí radiátorů v ocasních plochách.
* Planetární pohon: soustava repulzorů a motýlkový ocas pro stabilizaci při vyšších rychlostech. Počítá se pouze se vznášením do několika metrů nad zemí.
* Kosmický pohon: repulzní trysky a manévrovací gyroskopy. Nádrže poberou dost reakční hmoty na pár hodin postrkování nákladu a drobné korekce oběžných drah, ale na start z planety nestačí. Přistání z oběžné dráhy je možné pouze s využitím aerodynamického brždění. Na menší asteroidy se dá přistát pomocí kosmických trysek a dopad utlumit repulzory, na větší tělesa bez atmosféry musí člun vysadit mateřská loď.
* Posádka: 1. Do kabiny se v nouzi vejde jeden cestující, pokud se vystěhuje obvyklá zásoba pracovního vybavení (nářadí, rezerva vzduchu atd.).

----------------

P.S.: orientačně jsem si spočítal, že aby uvažovaný fotonový pohon Robinsona vyvinul plánované zrychlení kolem 0,1 g, musel by mít výkon přes 100 PW. Jestli jsem nepopletl převod elektronvoltů na jouly, znamenalo by to (při zanedbání ztrát) spotřebu v řádu metráků vodíku za sekundu. Uf. Takže všechno zpět, z trysek musí kromě fotonů létat i normální hmotné částice, aby příkon nebyl tak obrovský. Ideální bude, když se výtoková rychlost vybalancuje tak, aby hmotnostní tok přesně odpovídal množství hélia vznikajícího jadernou fúzí a to se rovnou použilo jako reakční hmota. Ale dál už počítat nebudu, pro modelářské účely mi stačí vědět, že potřebuju tři velké trysky, co budou fakt hodně svítit :) . Komu by se chtělo ponořit do tajů raketové vědy hlouběji, tomu můžu doporučit třeba stránky Atomic Rockets.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon 22.1.2018 16:46 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 23.1.2012 15:50
Příspěvky: 147
Bydliště: Louny / Praha
Venku je ideální počasí na to, aby se doma v teple a suchu dobře modelařilo :) . Další letadýlko do sbírky:

Obrázek
Obrázek Obrázek Obrázek

Tenhle drobek je z celé flotily nejméně pracný, ale zato patří k obtížnějším - udělat ze 2,5D siluety 3D model není úplně triviální. 26 dílů (z původního jednoho), retuš černou fixou a vodovkami, na kabině tempery a tenká rýsovací fixa. Magnetické kotvy (dva kousky drátu) jsou po stranách kabiny:
Obrázek
Přítlačná síla na silném neodymovém magnetu vychází tak akorát, aby raketoplán nespadl ze svislé stěny. Bez podvozku držel jako čert.

Předloha: vyhlídkový atmosférický letoun.
* Zdroj energie: palivové články (jaderný reaktor se vším potřebným stíněním a chlazením by se do malého prostoru za kabinou nevešel).
* Planetární pohon: dvě dmychadla a sada přistávacích repulzorů.
* Kosmický pohon: pouze manévrovací trysky pro krátké přelety od lodě k lodi.
* Posádka: 1 + palubní UI s možností plně automatického řízení pro cestující bez pilotního výcviku.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 29 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Přejít na:  
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz