Motorový vůz M 131 (Hurvínek) / Balu11 / 1:25
Napsal: ned 1.12.2013 23:18
Ahojky kamarádi.
Asi bych se měl představit, protože i když toto forum sleduji už nějaký ten pátek, tak teprve nyní jsem našel odvahu zde prezentovat svou modelařinu. Jmenuji se Milan Martinec, jsem ročník 1959, bydlím v Doksech, pracuji jako truhlář a přes léto jezdím jako kapitán na lodích na Máchově jezeře.
Rozhodl jsem se pro vlastní tvorbu modelů železničních vozidel, protože není u nás vydavatel těchto modelů, a z polských šmikajd jde udělat jen něco málo lokomotiv. Jednu už mám uspěšně za sebou, je to přestavba lokomotiuvy BR 52, v Polsku značené jako TY-2, u nás číslem 555, spíše známou pod názvem Němka. Ostatních polských lokomotivv, ze kterých by šlo přestavbou udělat stroje, které jezdily na našich tratích, je málo a u nás jezdily jen dva či několik lokomotiv a to ještě jen velmi krátkou dobu. Proto ta cesta vlastní tvorby.
Tak a teď k tomu motorovému vozu:
Dvounápravové osobní motorové vozy této konstrukce měly nahradit nejednotný vozový park předválečných vozů především na místních tratích. Příprava výroby začala probíhat tajně již za okupace pracovníky Ústřední konstrukční kanceláře Righofferových závodů Praha.
Byly vyráběny v letech 1948 až 1951 v závodě Tatra Kopřivnice (inventární čísla 001 až 340) a v letech 1954 až 1956 ve Vagónce Studénka (inventární čísla 341 až 549). Celkem bylo vyrobeno 549 vozů. Vozy se lišily v detailech podle výrobce (např. jiné větráky na střeše, uspořádání agregátů pod vozem atd.). Vozy byly ve 3 třídě, po jejím zrušení koncem 50-tých let ve 2 třídě. Skříň vozu byla ve vínové barvě, střecha šedá, pod okny po celém obvodu byl béžový pruh. Ve výrobě byly na boky kresleny velké pěticípé hvězdy, které byly při hlavních opravách nahrazeny menšími.
Během provozu se tyto vozy díky jednoduché konstrukci a nenáročné údržbě staly velkým přínosem na mnoha tratích. Sloužily na vedlejších tratích, ale i na hlavních a dokonce i v rychlíkové dopravě. Později bylo více než 80 vozů přestavěno na prohlížecí vozy trolejového vedení (M131.2). Ve dvou byly zkušebně použity naftové motory ML 643 s převodovkou Praga 2M 70. Současně s nimi byly vyráběny přípojné vozy řad Blm a BDlm, které odpovídaly vozové části motorových vozů.
Udržely se v pravidelném provozu do jara roku 1984, kdy byly nahrazeny modernějšími vozy řady M152.0 (řada 810).
Pohon zabezpečoval dvanáctiválcový naftový motor Tatra T111, typ T 301 s čtyřstupňovou synchronizovanou převodovkou německého původu Mylius.
TECHNICKÁ DATA:
Výrobce: Tatra Kopřivnice a Vagónka Studénka
Rok výroby: 1948-1956
Motor: druh - čtyřtaktní s přímým vstřikem paliva
typ - TATRA 111 - T 301
počet válců - 12 do V
vrtání/zdvih - 110/130 mm
otáčky - 1 600 ot/min
výkon - 112 kW (155 koní)
chlazení - vzduchové
Přenos výkonu: mechanický
Délka: 12 100 mm
Hmotnost prázdného vozu: 16 200 kg
Počet míst k sezení: 48
Uspořádání pojezdu: A 1 (jedna náprava hnací, jedna náprava běžná)
Maximální provozní rychlost: 60 km/hod
Přezdívky: Hurvínek, Kredenc, Splašená bedna
Zdroj : Internetový technický magazín, autor Ivan Procházka.
Myslím si, že fotky přeci jen napoví více, než slova a tak tady nějaké jsou
Ještě bych si dovolil nabídnout jednu věc, jednoduchý přípravek na ohýbání a tvarování nosníků či různých profilů. Myslím, že se to nechá použít ve všech kategoriích modelářství. Ušetří opravdu mnoho práce a vztekání a nosníky jsou ohýbány přesně a rovně. potřebujete jen dva pásky z plexiskla o síle 5 mm a o šířce 50 mm, délka je na uvážení každého jednoho z modelářů, já mám dvě délky a to 300 a 200 mm. Je třeba seříznout hrany pod úhlem 45 stupňů a při svrtání na stahovací šroubky dodržet přesnost, aby vrcholy seříznutých hran přesně lícovaly k sobě. Fotky asi napoví více, tak tady jsou.
Nechá se ohýbat i několik profilů najednou.
Tak to je zatím vše a ahojky příště.
Asi bych se měl představit, protože i když toto forum sleduji už nějaký ten pátek, tak teprve nyní jsem našel odvahu zde prezentovat svou modelařinu. Jmenuji se Milan Martinec, jsem ročník 1959, bydlím v Doksech, pracuji jako truhlář a přes léto jezdím jako kapitán na lodích na Máchově jezeře.
Rozhodl jsem se pro vlastní tvorbu modelů železničních vozidel, protože není u nás vydavatel těchto modelů, a z polských šmikajd jde udělat jen něco málo lokomotiv. Jednu už mám uspěšně za sebou, je to přestavba lokomotiuvy BR 52, v Polsku značené jako TY-2, u nás číslem 555, spíše známou pod názvem Němka. Ostatních polských lokomotivv, ze kterých by šlo přestavbou udělat stroje, které jezdily na našich tratích, je málo a u nás jezdily jen dva či několik lokomotiv a to ještě jen velmi krátkou dobu. Proto ta cesta vlastní tvorby.
Tak a teď k tomu motorovému vozu:
Dvounápravové osobní motorové vozy této konstrukce měly nahradit nejednotný vozový park předválečných vozů především na místních tratích. Příprava výroby začala probíhat tajně již za okupace pracovníky Ústřední konstrukční kanceláře Righofferových závodů Praha.
Byly vyráběny v letech 1948 až 1951 v závodě Tatra Kopřivnice (inventární čísla 001 až 340) a v letech 1954 až 1956 ve Vagónce Studénka (inventární čísla 341 až 549). Celkem bylo vyrobeno 549 vozů. Vozy se lišily v detailech podle výrobce (např. jiné větráky na střeše, uspořádání agregátů pod vozem atd.). Vozy byly ve 3 třídě, po jejím zrušení koncem 50-tých let ve 2 třídě. Skříň vozu byla ve vínové barvě, střecha šedá, pod okny po celém obvodu byl béžový pruh. Ve výrobě byly na boky kresleny velké pěticípé hvězdy, které byly při hlavních opravách nahrazeny menšími.
Během provozu se tyto vozy díky jednoduché konstrukci a nenáročné údržbě staly velkým přínosem na mnoha tratích. Sloužily na vedlejších tratích, ale i na hlavních a dokonce i v rychlíkové dopravě. Později bylo více než 80 vozů přestavěno na prohlížecí vozy trolejového vedení (M131.2). Ve dvou byly zkušebně použity naftové motory ML 643 s převodovkou Praga 2M 70. Současně s nimi byly vyráběny přípojné vozy řad Blm a BDlm, které odpovídaly vozové části motorových vozů.
Udržely se v pravidelném provozu do jara roku 1984, kdy byly nahrazeny modernějšími vozy řady M152.0 (řada 810).
Pohon zabezpečoval dvanáctiválcový naftový motor Tatra T111, typ T 301 s čtyřstupňovou synchronizovanou převodovkou německého původu Mylius.
TECHNICKÁ DATA:
Výrobce: Tatra Kopřivnice a Vagónka Studénka
Rok výroby: 1948-1956
Motor: druh - čtyřtaktní s přímým vstřikem paliva
typ - TATRA 111 - T 301
počet válců - 12 do V
vrtání/zdvih - 110/130 mm
otáčky - 1 600 ot/min
výkon - 112 kW (155 koní)
chlazení - vzduchové
Přenos výkonu: mechanický
Délka: 12 100 mm
Hmotnost prázdného vozu: 16 200 kg
Počet míst k sezení: 48
Uspořádání pojezdu: A 1 (jedna náprava hnací, jedna náprava běžná)
Maximální provozní rychlost: 60 km/hod
Přezdívky: Hurvínek, Kredenc, Splašená bedna
Zdroj : Internetový technický magazín, autor Ivan Procházka.
Myslím si, že fotky přeci jen napoví více, než slova a tak tady nějaké jsou
Ještě bych si dovolil nabídnout jednu věc, jednoduchý přípravek na ohýbání a tvarování nosníků či různých profilů. Myslím, že se to nechá použít ve všech kategoriích modelářství. Ušetří opravdu mnoho práce a vztekání a nosníky jsou ohýbány přesně a rovně. potřebujete jen dva pásky z plexiskla o síle 5 mm a o šířce 50 mm, délka je na uvážení každého jednoho z modelářů, já mám dvě délky a to 300 a 200 mm. Je třeba seříznout hrany pod úhlem 45 stupňů a při svrtání na stahovací šroubky dodržet přesnost, aby vrcholy seříznutých hran přesně lícovaly k sobě. Fotky asi napoví více, tak tady jsou.
Nechá se ohýbat i několik profilů najednou.
Tak to je zatím vše a ahojky příště.