IJN Akagi asi není třeba příliš představovat. První velká Japonská letadlová loď, přestavěná na základě Washingtonské konference z rozestavěného bitevního křižníku třídy Amagi (plánovaná hlavní výzbroj 10 x 406 mm). Původně dostala tři letové paluby, později byla rekonstruována a dostala klasicky jednu palubu. Byla vlajkovou lodí admirála Naguma a celé Kido Butai (úderný svaz) během útoku na Pearl Harbor a prvních šesti měsíců války, kdy se účastnila prakticky všech větších akcí letadlových lodí. Potopena byla během bitvy o Midway americkými střemhlavými bombardéry, kdy došlo k rozsáhlému požáru natankovaných a vyzbrojených letadel připravených ke startu. Vyhořelý vrak byl potopen vlastními torpédoborci.
Model jsem si pořídil s kompletní sadou doplňků - žebra, detaily, paluby, hlavně.
Celkově se dá dosavadní postup shrnout slovy, že Answer dostál své pověsti. Skvělá předloha, model ale dotažen tak na půli cesty.... První rozčarování přišlo hned při lepení obšívky. Části pod čárou ponoru na sebe pěkně pasují (vyjma posledních dvou pásů, ty jsou naopak úplně mimo), ale obšívka je příliš úzká. Po přiložení boků zjistíte, že na čáře ponoru chybí cca 2mm. Takže je trup třeba zbrousit. Po zbroušení už jednotlivé pásy nesedí tak pěkně a je třeba je dopasovat, pak ale zjistíte, že zde je nulová tolerance na délku. Naštěstí rezerva vyjde těsně na nový prostřední pás. Přiznám se, že po první zkušenosti jsem měl neodolatelnou chuť se přidat k místní společnosti přátel žehu.
Leč vydržel jsem a dostal se k bokům. Tady jsem nepochopil, proč je bok dělen na malé části odpovídající pásům pod čárou ponoru. Vede to jen k daleko větší náchylnosti na vylézání žeber (která tam na mě vesele vykukují). Zároveň chybí na délku 3-4 mm, záď je stejně jako pod čárou ponoru úplně mimo. Opět jsem chvíli chrastil sirkami, ale nakonec jsem odolal.
Oproti trupu sedí obšívka hangáru takřka bezvadně, což mě vzhledem k jeho členitosti docela překvapilo.
Samostatnou kapitolou je návod a značení dílů. Podstatná část detailů tam prostě není. Hodně pomůže monografie v které člověk hledá kam by který celek mohl patřit, přesto se mi pomalu plní krabička s přebytečnými díly, u kterých třeba časem zjistím kam s tím. A takové drobnosti, jako že třeba část dílů má prohozené značení levá-pravá, či některé díly jsou ve vystřihovánce dvakrát s různými čísly, s tím že jedno číslo je v návodu a druhé na palubě na místě pro přilepení, už jen s klidem přecházím.
Během stavby jsem moc nefotil, tak jen pár fotek z postupu a současný stav. Zatím mám potažený trup s hangáry, postupně ho budu začišťovat a doplňovat různé detaily.
