Messerschmit Bf109T-2 / Halinski / 1:33 HOTOVO
Napsal: ned 22.4.2018 20:19
Ahoj.
Když jsem se probíral nabídkou prodejců na soutěži v Ostravě, tak mi do oka padl tenhle nádherný model. Hrozně se mi líbila kamufláž a celkové grafické provedení. Tak jsem zakoupil a po chvíli rozhodování jsem do toho říznul.
Předlohou modelu je speciální verze, která měla být schopna startu z letadlové lodi. Model T2 byl upraven aby byl schopen startu ze země.
Wikipedia praví:
Bf 109 T byl odvozen od verze Bf 109 E. Zkoušky probíhaly na prototypu Bf 109 V17 (D-IWKU), který byl vybaven čtyřmi pomocnými jednotkami pro start z katapultu. Po havárii prototypu byl nahrazen strojem Bf 109 V17a (TK+HM). Hlavním cílem bylo vytvořit palubní stíhačky pro rozestavěné letadlové lodě Kriegsmarine (klasické Graf Zeppelin, Flugzeugträger B a lehkou letadlovou Seydlitz). Hlavní změnou bylo zvětšení rozpětí na 11,08 m, zesílení konstrukce trupu v místě, kde se mezi pátou a šestou sekcí nacházel úchyt pro katapult, a přistávací hák. Po složení křídla[zdroj?] nepřekračovalo rozpětí 4,59 m. Výzbroj byla tvořena buď čtyřmi kulomety MG 17 ráže 7,92 mm (dva v trupu, dva v křídle), nebo dvěma kulomety MG 17 a dvěma křídelními kanóny MG FF.
Zkoušky prvních Bf 109T-0 byly zahájeny v Itálii, záhy však byly přesunuty do Travemünde. Výroba verzí T-1 a T-2 (Werk-Nr.7728 až 7797) probíhala v první polovině roku 1941. Od června bylo 63 strojů dodáno jednotkám Luftwaffe v Norsku, 42 kusů získala I/JG 77 a cvičné jednotce Jagdgruppe Drontheim připadlo 21 letounů. Koncem prosince 1941 byl vydán příkaz ke stažení všech Bf 109T-2 do Německa, kde měly být v továrně Fieseler urychleně vybaveny na standard T-1. Společnost Messerschmitt však nabídla variantu vycházející z nového pozemního Bf 109G. Nahromaděné Bf 109T-2 proto byly přiděleny noční stíhací NJG 101, JG 300, školní Blindflugschule 10 a Jagdstaffel Helgoland, podléhající II/JG 11. Po britských náletech na Helgoland se jednotka v listopadu 1943 přemístila na jihonorský Lister, kde operovala do léta 1944. Poté zbylé T-2 jako zastaralé předala školním jednotkám.
Bf 109 T-0 - Předvýrobní varianta vznikla přestavbou deseti strojů Bf 109 E-l. Výzbroj tvořily čtyři kulomety MG 17 ráže 7,92 mm (dva v trupu, dva v křídle), nebo dva kulomety MG 17 a dva křídelní kanóny MG FF/M ráže 20 mm. 10 letounů.
Bf 109 T-1 – verze vycházející z Bf 109 E-3 s motorem DB 601 N a plným palubním vybavením. 7 letounů.
Bf 109 T-2 – tato verze prošla úpravou pro použití na pevné zemi, bez palubního vybavení. 70 letadel.
Maximální rychlost verze T byla 570 km/h.
Předkládám potvrzení o originálu
Začal jsem kokpitem. Lepil se dobře, na žádný velký problém jsem nenarazil. Je to moje první letadlo a ani jsem se o letadla nikdy nijak zvlášť nezajímal, tak jedu podle modelu a návodovek Nějaké vylepšování si ponechám na příští kousek
Po dokončení kokpitu jsem se pustil do bočních stran. Pravá toho na sobě má docela dost, levá skoro nic Lepilo se to dobře, bez chyb, snad jen na mé straně.
No a po téhle přípravě jsem přikročil k nalepení na kokpit.
No a na závěr jsem kokpit potáhl obšívkou. Měl jsem z toho trochu strach, ale po pečlivém několikerém přezkoušení na sucho všechno hezky sedlo.
Zatím jsem spokojen, přeci jen je to první letadélko, chce to víc tvarování než u pásovky, ale je to zábava protože v tom není tolik opakujících se dílů uvidíme, jak mi to půjde dál, přeci jen přechod křídlo trup to bude teprve pořádná zkouška.
Tak zatím a příště
Když jsem se probíral nabídkou prodejců na soutěži v Ostravě, tak mi do oka padl tenhle nádherný model. Hrozně se mi líbila kamufláž a celkové grafické provedení. Tak jsem zakoupil a po chvíli rozhodování jsem do toho říznul.
Předlohou modelu je speciální verze, která měla být schopna startu z letadlové lodi. Model T2 byl upraven aby byl schopen startu ze země.
Wikipedia praví:
Bf 109 T byl odvozen od verze Bf 109 E. Zkoušky probíhaly na prototypu Bf 109 V17 (D-IWKU), který byl vybaven čtyřmi pomocnými jednotkami pro start z katapultu. Po havárii prototypu byl nahrazen strojem Bf 109 V17a (TK+HM). Hlavním cílem bylo vytvořit palubní stíhačky pro rozestavěné letadlové lodě Kriegsmarine (klasické Graf Zeppelin, Flugzeugträger B a lehkou letadlovou Seydlitz). Hlavní změnou bylo zvětšení rozpětí na 11,08 m, zesílení konstrukce trupu v místě, kde se mezi pátou a šestou sekcí nacházel úchyt pro katapult, a přistávací hák. Po složení křídla[zdroj?] nepřekračovalo rozpětí 4,59 m. Výzbroj byla tvořena buď čtyřmi kulomety MG 17 ráže 7,92 mm (dva v trupu, dva v křídle), nebo dvěma kulomety MG 17 a dvěma křídelními kanóny MG FF.
Zkoušky prvních Bf 109T-0 byly zahájeny v Itálii, záhy však byly přesunuty do Travemünde. Výroba verzí T-1 a T-2 (Werk-Nr.7728 až 7797) probíhala v první polovině roku 1941. Od června bylo 63 strojů dodáno jednotkám Luftwaffe v Norsku, 42 kusů získala I/JG 77 a cvičné jednotce Jagdgruppe Drontheim připadlo 21 letounů. Koncem prosince 1941 byl vydán příkaz ke stažení všech Bf 109T-2 do Německa, kde měly být v továrně Fieseler urychleně vybaveny na standard T-1. Společnost Messerschmitt však nabídla variantu vycházející z nového pozemního Bf 109G. Nahromaděné Bf 109T-2 proto byly přiděleny noční stíhací NJG 101, JG 300, školní Blindflugschule 10 a Jagdstaffel Helgoland, podléhající II/JG 11. Po britských náletech na Helgoland se jednotka v listopadu 1943 přemístila na jihonorský Lister, kde operovala do léta 1944. Poté zbylé T-2 jako zastaralé předala školním jednotkám.
Bf 109 T-0 - Předvýrobní varianta vznikla přestavbou deseti strojů Bf 109 E-l. Výzbroj tvořily čtyři kulomety MG 17 ráže 7,92 mm (dva v trupu, dva v křídle), nebo dva kulomety MG 17 a dva křídelní kanóny MG FF/M ráže 20 mm. 10 letounů.
Bf 109 T-1 – verze vycházející z Bf 109 E-3 s motorem DB 601 N a plným palubním vybavením. 7 letounů.
Bf 109 T-2 – tato verze prošla úpravou pro použití na pevné zemi, bez palubního vybavení. 70 letadel.
Maximální rychlost verze T byla 570 km/h.
Předkládám potvrzení o originálu
Začal jsem kokpitem. Lepil se dobře, na žádný velký problém jsem nenarazil. Je to moje první letadlo a ani jsem se o letadla nikdy nijak zvlášť nezajímal, tak jedu podle modelu a návodovek Nějaké vylepšování si ponechám na příští kousek
Po dokončení kokpitu jsem se pustil do bočních stran. Pravá toho na sobě má docela dost, levá skoro nic Lepilo se to dobře, bez chyb, snad jen na mé straně.
No a po téhle přípravě jsem přikročil k nalepení na kokpit.
No a na závěr jsem kokpit potáhl obšívkou. Měl jsem z toho trochu strach, ale po pečlivém několikerém přezkoušení na sucho všechno hezky sedlo.
Zatím jsem spokojen, přeci jen je to první letadélko, chce to víc tvarování než u pásovky, ale je to zábava protože v tom není tolik opakujících se dílů uvidíme, jak mi to půjde dál, přeci jen přechod křídlo trup to bude teprve pořádná zkouška.
Tak zatím a příště