Hlaveň je dokončená. Nejprve přišla řada na rozhodování jak kanon vlastně poškodit, abych ospravedlnil jeho vyjmutí z vozidla. Po pár dnech bádání jsem se rozhodl hlaveň zhruba uprostřed ,,prostřelit" a spodní část pláště odlomit. Nejdřív jsem tenhle typ poškození považoval za vcelku ojedinělý jev, ale fotek druhoválečné techniky s poškozenými hlavněmi je víc než bych čekal, pokud vezmu v úvahu jak malý cíl představuje. Kanon KwK 43/3 L/71 měl z důvodu vysokých tlaků a extrémní úsťové rychlosti hlaveň vyrobenou jako dvoudílnou. Rozdělení na dvě části umožňovalo snazší výměnu opotřebovaných či jinak poškozených hlavní. Nicméně při zásahu přímo do hlavně docházelo často k průniku drobných střepin do částí blíže k závěru a poškození vnitřních ploch, což ve finále znemožňovalo správně navést náboj do komory, případně dovřít závěr a bylo třeba vyměnit celý kanon.
Z motání hlavně jsem měl respekt, ale nakonec to šlo vcelku snadno. Do poškozeného místa jsem vložil imitaci vnitřní části, abych znázornil sílu stěn. Následně jsem stěny rozmáčel lepidlem a zlehka naznačil vyhrnutí materiálu po průletu projektilu zprava doleva ve směru jízdy. Dále jsem upravil přechod mezi tenčí a silnější částí hlavně, protože původní řešení se mi moc nelíbilo. Nakonec přišla řada na úsťovou brzdu. Ta sama o sobě není úplně špatná, ale i tak jsem se rozhodl upravit její tvar a doplnit vnitřní přepážku mezi komorami brzdy.
Poslední část, která z kanonu zbývá vysochat je štít.


